výcvikový tábor hovawartů
Moje letošní dovolená proběhla docela netradičně. Vzhledem k tomu, že jsme si pořídili svéhlavého psa Codyho /Jaren šlovický vrch) plemene hovawart, rozhodli jsme se, že letošní "dovolenou"strávíme s manželkou a dcerou na výcvikovém táboře hovawartů. Tábor se konal 25.7.- 1.8. v kempu Častoboř na Slapech. Ubytováni jsme byli v chatkách zhruba 3,5x3m včetně psa, ale po celou dobu nám naštěstí přálo počasí, tak jsme to v pohodě přežili včetně naší pubertální dcery. Byl to opravdu tábor, ačkoliv během pobytu všichni remcali, že není chvíle odpočinku, musím smeknout před organizátorkami, protože vše bylo perfektně připraveno a připravit tábor pro 30 psů a
jejich rodinné příslušníky, nebyla asi žádná legrace. Byli jsme rozděleni do šesti skupin. Každá skupina si musela vymyslet název, pokřik a vlajku. My jsme bojovali za skupinu Hovi a drak a v celkovém hodnocení jsme získali 2. místo.
Náš denní program vypadal asi následovně: v 6.30 hod. stopy - snídaně - obrana - oběd - přednáška - agility - večeře - hodnocení dne.
Jako na každém správném táboře nechyběla noční bojovka, výlet, sranda výstava alias maškarní, který se konal ve filmovém žánru a tak jsem se nechal od manželky navléci do kostýmu Harryho Pottera. Ale dostavil se cizí, vlezlý návštěvník se stejně starým psem a náš pes si bohužel začal během pobytu uvědomovat, že je pan pes a chtěl si to na psu onoho návštěvníka dokazovat. Byl jsem rád, že to skončilo jen ze zlomenou kouzelnickou hůlkou a otrhanými hvězdami z mojí košile, ale přesto jsme skončili na 3. místě. Na táboře bylo i spousta jiných soutěží. "Nechci se chlubit", ale vyhrál jsem s Codym v soutěži o železného psa, byl to závod v plavání do přehrady kolem bojky a zpět. Měli jsme i závody agility, kde jsme obsadili 3. místo, ale to jen asi díky tomu, že favoriti zklamali a tak trať místo psů museli proběhnout jejich páníčkové, Cody ale naštěstí nezklamal a to bylo moje štěstí, protože do tunelu se mi opravdu moc nechtělo. Samozřejmě, že jsem jen nepracoval. Poslední večer jsem se snažil soutěžit v pití se sousedem z Moravy a samozřejmě to nedopadlo dobře. Zpátky domů musela řídit manželka a mě stavět u benzíny pro pivo, abych srovnal hladinu v krvi.
Na celý tábor rádi vzpomínáme i když bylo moje štěstí, že jsem měl ještě po něm týden dovolené na zotavenou. zotavoval se i náš Cody, který následující 2 dny prospal. Už se těšíme na příští rok, protože pro velký úspěch budeme tábor opakovat ve stejném termínu na stejném místě. Ladislav Šefl
